Závěrečná informace k realizovanému programu Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému

Program „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému“ (dále jen IS IZS) byl realizován v letech 2010 – 2015 se spolufinancováním z Integrovaného operačního programu pro období 2007 – 2013. Program IS IZS byl realizován ve spolupráci Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky a zdravotnických záchranných služeb a krajů. Gestorem programu IS IZS bylo Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

Program IS IZS je souborem projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, jehož cílem bylo zvýšení kvality poskytovaných služeb občanům v úseku tísňového volání, operačního řízení a interoperability jednotlivých základních složek integrovaného záchranného systému (Policie ČR, zdravotnické záchranné služby krajů a Hasičský záchranný sbor ČR).  Jednalo se celkem o 45 dílčích projektů, z toho 42 bylo spolufinancováno z Integrovaného operačního programu pro období 2007 – 2013, prioritní osy 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb – Cíl Konvergence, oblast podpory 3.4 – Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik.

Součástí programu IS IZS byl:

  • Střechový projekt „Národní informační systém integrovaného záchranného systému“.
  • Krajské standardizované projekty základních složek integrovaného záchranného systému (3 x 13 projektů).
  • Centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.
  • Centrální standardizovaný projekt Policejního prezidia České republiky.
  • Řešení pro Hlavní město Praha – ta nebyla spolufinancována ze strukturálních fondů Evropské unie, neboť podmínky dotačního titulu to neumožňovaly (3 projekty).

Projekt Národní informační systém integrovaného záchranného systému představoval tzv. „střechové řešení“ (společně využívané technologie), krajské a centrální standardizované projekty na toto střechové řešení navázaly.

Národní informační systém integrovaného záchranného systému

Celkovým výstupem projektu je funkční Národní informační systém integrovaného záchranného systému, který je využíván všemi základními složkami integrovaného záchranného systému při příjmu tísňových volání a následném vysílání sil a prostředků k mimořádným událostem.

Klíčovým přínosem projektu je zrychlení a zefektivnění spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému, což se projevuje především zrychlením zásahu při mimořádných událostech a rychlejším poskytováním pomoci občanům.

Z pohledu základních složek integrovaného záchranného systému spočívá hlavní přínos projektu především v možnosti efektivní výměny a sdílení dat a informací, možnosti lepší koordinace.

Z pohledu zákazníka – občana je hlavním přínosem projektu snížení následků mimořádných událostí v případě společných akcí více složek integrovaného záchranného systému díky rychlejším a provázanějším zásahům. To umožňuje plně dostupné tísňové volání, přesnější určení místa mimořádné události, okamžité zahájení činnosti potřebných složek a rychlejší přeprava na místo.

Hlavní náplní projektu bylo zajištění infrastruktury nezbytné pro nastavení jednotné úrovně informačních systémů operačního řízení. Výstavba Národního informačního systému integrovaného záchranného systému byla rozdělena do 3 základních technologických bloků:

  • Integrační platforma – řízení výměny dat základních složek integrovaného záchranného systému.
  • GIS – geografický informační systém.
  • Vizualizace operační situace.

Základním výstupem projektu je vytvoření sjednocující technologické platformy pro systémovou výměnu dat mezi základními složkami integrovaného záchranného systému, dále zefektivnění příjmu tísňového volání občanů a zrychlení doby odezvy základních složek integrovaného záchranného systému na tísňové volání.

Krajské standardizované projekty hasičských záchranných sborů krajů a Centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru krajů

Realizace krajských standardizovaných projektů hasičských záchranných sborů krajů a Centrálního standardizovaného projektu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky byla zaměřena na vybudování nebo zlepšení informačního systému operačních středisek s cílem zajistit provoz informačních a komunikačních sítí a služeb Hasičského záchranného sboru České republiky a dosáhnout dokonalého propojení všech základních složek integrovaného záchranného systému mezi sebou bez ohledu na jejich lokaci a tak zajistit vysokou akceschopnost a interoperabilitu.

Krajské standardizované projekty hasičských záchranných sborů krajů a Centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky bezprostředně využívají jednotné datové a komunikační prostředí vytvořené v rámci projektu Národní informační systém integrovaného záchranného systému, což v konečném důsledku přináší zkrácení doby odezvy na tísňová volání a nasazení sil a prostředků. V rámci krajských standardizovaných projektů hasičských záchranných sborů krajů a Centrálního standardizovaného projektu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky byly pořízeny nové technologie pro operační řízení s napojením na technologie vybudované v projektu Národní informační systém integrovaného záchranného systému umožňující zajistit kvalitnější informace pro vytěžení informací z tísňového hovoru, vyšší účinnost operačního řízení a nasazování sil a prostředků, zvýšení přehledu o operační situaci, zkrácení přepravních časů sil a prostředků a  dále zajistit interoperabilitu na úrovni jednotlivých hasičských záchranných sborů krajů, ale i mezi ostatními základními složkami integrovaného záchranného systému.

Výstupy krajských standardizovaných projektů hasičských záchranných sborů krajů a Centrálního standardizovaného projektu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky umožňují včasnou a efektivní reakci na zvyšující se hrozby či následky přírodních a technologických rizik, které lze eliminovat či řešit prostřednictvím zajištění vysoké úrovně akceschopnosti a efektivity operačního řízení Hasičského záchranného sboru České republiky a spoluprací v rámci základních složek integrovaného záchranného systému. Jedná se zejména o potřebu  včasného zásahu na místě mimořádných událostí.

Realizační fáze projektu Národní informační systém integrovaného záchranného systému skončila 31. prosince 2015. Realizační fáze krajských standardizovaných projektů hasičských záchranných sborů krajů a Centrálního standardizovaného projektu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky byla ukončena k 30. listopadu 2015. V této souvislosti byla uskutečněna slavnostní uvedení výstupů projektů do užívání.

Projekty programu IS IZS (s výjimkou řešení pro Hlavní město Prahu) byly spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu pro období 2007 – 2013. Integrovaný operační program financoval 85 % způsobilých výdajů projektů, 15 % způsobilých výdajů projektů bylo financováno ze státního rozpočtu.

Praktické dopady realizace programu IS IZS

Popis několika typových případů, ve kterých může vybudovaný systém výrazně zrychlit a zefektivnit společný zásah více složek:

Dopravní nehoda

Před realizací: Stali jste se účastníky dopravní nehody s vážně zraněnou osobou. Ta je zaklíněna v havarovaném voze. Voláte proto linku tísňového volání 155. Dispečer tísňové linky Vám telefonicky poradí při neodkladné resuscitaci, událost zaznamenává do svého informačního systému a je na místo vysláno vozidlo s posádkou zdravotnické záchranné služby. Dispečer telefonicky předává informaci o vážné dopravní nehodě na operační střediska Policie České republiky a následně i Hasičského záchranného sboru České republiky. Jednotka hasičů vyjíždí na místo dopravní nehody cca o čtyři minuty později než vozidlo zdravotnické záchranné služby.

Posádka zdravotnické záchranné služby po příjezdu zjišťuje, že nemůže zraněného vyprostit z vozidla, poskytování pomoci zraněnému řidiči je značně komplikované a záchranáři musí vyčkat na příjezd hasičů. Hasiči na místo přijíždí šest minut po příjezdu sanitky. Na místo přijíždí také hlídka Policie České republiky. Hasiči vyprošťují zraněného řidiče a policisté řídí dopravu v místě nehody. Havarované vozidlo naštěstí nezačalo hořet.

Po dokončení programu: Při stejné události voláte linku tísňového volání 155. Dispečer tísňové linky telefonicky radí oznamovateli nehody při nedokladné resuscitaci, zaznamená informace o nehodě do svého informačního systému a jednoduchým úkonem vyžádá automatizovaně součinnost dalších složek integrovaného záchranného systému. Místo dopravní nehody je okamžitě zobrazeno na mapách i v informačních systémech u všech tří základních složek integrovaného záchranného systému, které na místo vyjíždějí současně a téměř současně také k dopravní nehodě přijíždějí a zasahují.

Zraněná osoba v nepřístupném terénu

Před realizací: Žena oznamuje kolem jedoucí hlídce Policie České republiky, že v lese uviděla nehybné tělo. Hlídka oznamuje situaci na operační středisko a s ženou přejíždějí k místu nálezu osoby.

Na místě zjišťují, že se jedná o muže pravděpodobně v bezvědomí, který spadl ze skály, ale nemohou se k němu dostat. Hlídka informuje o situaci operační středisko. Operační středisko vyžaduje součinnost hasičů i zdravotnické záchranné služby. Vzhledem k složitému způsobu příjezdu na místo události se nedaří hasičům ani záchranářům nalézt správnou cestu k místu události a hlídka policistů jim musí jet naproti. Doba jízdy na místo se prodlužuje o drahocenné minuty a teprve poté je muži poskytnuta pomoc.

Po dokončení programu: Při stejné situaci operační středisko Policie České republiky identifikuje místo události prostřednictvím automaticky přenášené polohy policejního vozu a tuto polohu při vyžádání součinnosti předává na operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky a zdravotnické záchranné služby. Polohu policejní hlídky vidí hasiči a záchranáři ve svých vozidlech na tabletech a bez bloudění se rychle dostavují až na stanovené místo. Muži je poskytnuta pomoc.

Požár průmyslového objektu

Před realizací: Na tísňovou linku 112 je nahlášen požár v továrně. Hasiči po příjezdu na místo zjišťují, že hoří i jedovaté látky, v objektu jsou osoby, evakuují je a povolávají další posily, zdravotnickou záchrannou službu a policii. Je nutné vymezit nebezpečnou zónu a uzavřít některé komunikace. Posilová vozidla se k místu mimořádné události dostávají obtížně, protože nemají informace, kde jsou místa soustředění techniky, které komunikace jsou uzavřené a kde je velitelské stanoviště. Potřebné informace se snaží získat na operačním středisku a jejich dojezd se tak zpomaluje. Je riziko, že posilové jednotky při jízdě k události vjedou do nebezpečné oblasti a budou tak ohroženy. Na místě události i na operačních střediscích je nedostatek základních informací, radiokomunikační provoz je zahlcen hlášeními a situace je v prvních šedesáti minutách značně nepřehledná.

Po dokončení programu: Při stejné situaci velitel zásahu prostřednictvím velitelského tabletu označuje svoje stanoviště, rozhoduje po dohodě s policií o uzavření některých komunikací a tyto uzávěry vyznačuje v tabletu do mapy. Současně také vyhodnocuje hranice nebezpečné zóny a také ji označuje v tabletu do mapy. Tyto informace se automaticky přenášejí na všechna operační střediska zasahujících složek integrovaného záchranného systému a do tabletů v jejich vozidlech. Posilové jednotky hasičů volí pro příjezd k požáru bezpečné trasy a dojíždějí přímo a rychleji na určená místa soustředění techniky. Velitel zásahu a jeho štáb mají přehled, kde se momentálně nacházejí vozidla složek integrovaného záchranného systému.

Policejní hlídky obsazují označené uzávěry na silnicích a sanitky bez problémů nalézají místo soustředění zraněných. Velitel zásahu má automatizovaně ucelený přehled o celkové situaci v místě zásahu, může lépe rozhodovat o řešení mimořádné události. Radiokomunikační provoz může být lépe využit pro řízení záchranných a hasebních prací.

 Dále o nás:

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.